|
|
Slackline jako terapeutická možnost ovlivnění posturální stability
Komárková, Klára ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Mariana (oponent)
Cíl práce: Shrnout poznatky o mechanismech řízení posturální kontroly, balančním tréninku a možnostech testování posturálních schopností zejména pomocí stabilometrických plošin. Experimetální část ověřuje, zda trénink na slackline ovlivní výsledky vyšetření na stabilometrické plošině a budou zaznamenány rozdíly v kvantitativních parametrech stability ve skupině trénujících a kontrolní skupině netrénujících jedinců. Hypotéza: Specifický trénink využívající slackline bude mít pozitivní vliv na zlepšení stability ve vybraných testech stabilometrického vyšetření u trénovaných osob. Metodika: Po 4 týdenním tréninku s intenzitou 2 tréninky týdně jsme u testované skupiny (10 osob) a kontrolní skupiny (10 osob) testovali posturální kontrolu ve vybraných testech stability. Pro měření jsme použili stabilometrickou plošinu. Získaná data byla statisticky zpracována. Výsledky: Mesíční trénink na slackline zlepšil posturální stabilitu, což bylo prokázáno v některých parametrech stabilometrického vyšetření. Statistická analýza ukázala, že výsledky jsou těsně pod hranicí statistické významnosti (p > 0.05). Závěr: Získané výsledky dokazují, že trénink na slackline zlepšuje posturální stabilitu u zdravých jedinců. V námi vyšetřené skupině byly na hranici statistické významnosti.
|
|
|
Hodnocení vlivu pravidelné slackline aktivity na dynamickou posturální stabilitu sportující populace ve věku 20-30 let
Žitná, Petra ; Vomáčková, Helena (vedoucí práce) ; Stupková, Michaela (oponent)
Autor: Bc. Petra Žitná Název: Hodnocení vlivu pravidelné slackline aktivity na dynamickou posturální stabilitu sportující populace ve věku 20-30 let Cíl: Cílem této práce je pokusit se objektivně zhodnotit vliv pravidelné sportovní aktivity slackline na dynamickou posturální stabilitu ve srovnání s normou označovanou jako "Athles Norm 20-30" (dále jen. "Norm AN") vytvořenou pro sportující populaci 20-30 let. Metody: Měření probíhalo v Kineziologické laboratoři UK FTVS. Testování se zúčastnilo 10 probandů ve věku 20 až 30 let, kteří se dlouhodobě věnují slackline sportu. K testování dynamické posturální stability byly použity Sensory Organization Test, Unilateral Stance a Head Shake - Sensory Organization Test. Měření na přístroji NeuroCom Smart Equi Test předcházelo provedení testu Stork Standing Balance Test ve standardizovaném provedení a v modifikaci. Pro stanovení statistického rozdílu mezi naměřenými hodnotami a Norm AN byl použit Welchův test na hladině významnosti α = 0,05. Pro vyhodnocení korelačních vztahů byl použit Pearsonův test. Za vysokou míru spolehlivosti byla brána hodnota r ≥ 0,70. Výsledky: Byly zaznamenány statisticky významné výsledky v parametru Equilibrium Score v testu Sensory Organization Test v podmínkách SOT 1 a SOT 4 ve prospěch skupiny slacklinerů, stejně tak v...
|
|
|
EEG analýza chůze na nestabilním povrchu
Hons, Pavel ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Elektroencefalická analýza chůze po nestabilním povrchu Cílem práce bylo porovnání změn elektrické aktivity intracerebrálních mozkových struktur s pomocí programu sLORETA mezi 1) klidovým stavem a chůzí po slackline klidovým stavem a chůzí po nalepeném tapu na zemi (groundline) a 3) mezi klidovým stavem a použití virtuální reality s projekcí chůze po slackline. Cílem bylo zjistit, které intracerebrální oblasti se při těchto aktivitách zapojují. u se zúčastnilo 10 zdravých osob, mužů i žen, ve věkovém rozmězí 18 - 30 let, průměrný věk byl 24 let. Experiment se skládal ze čtyř na sebe navazujících částí, u kterých bylo kromě první náhodně vybráno jejich pořadí. 1. klidové měření EEG s otevřenýma a zavřenýma očima (každá část 5 minut), 2. chůze po slackline (2 minuty), 3. chůze po groundline s imitací chůze po slackline (2 minuty), 4. pozorování videa s projekcí chůze po slackline z první osoby pomocí virtuální reality ve stoji na místě (2 minuty). V průběhu celého experimentu byla monitorována a zaznamenávána mozková aktivita. Získaný záznam byl následně vyhodnocen programem sLORETA, který posléze umožnil prostorové zobrazení aktivních mozkových částí v 3D Talairachově atlasu. halily statisticky významnou diferenci u všech tří porovnání párových skupin. Při porovnání chůze po slackline oproti klidovému stavu...
|
|
|
Koordinační schopnosti dětí staršího školního věku
Bauerová, Anna ; Hájková, Jana (vedoucí práce) ; Přibyl, Ivan (oponent)
Tato práce pojednává o úrovni koordinačních schopností u dětí staršího školního věku. K této práci byla jako pomůcka ke zlepšení určitých koordinačních schopností zvolena slackline. Dovednost chůze na slackline se využívá v různých sportech jako doplňková disciplína v tréninku. V teoretické části je nastíněn růst a celkový vývoj dětí ve věku dvanácti let, dále pak rovnovážný systém člověka, teorie a historie slackline. Ve výzkumné části jsou uvedeny a vysvětleny všechny použité testy a jejich výsledky před a po výzkumu. Do výzkumu jsou zapojeni studenti druhého ročníku osmiletého gymnázia Voděradská v Praze 10. Studenti jsou rozděleni do dvou skupin po osmi, do jedné skupiny kontrolní (bez tréninku na slackline) a druhé tréninkové (čtrnáct tréninkových hodin). Kontrolní skupina absolvovala testy před výzkumem a po něm. Během doby výzkumu docházeli studenti kontrolní skupiny na tělesnou výchovu v rámci vyučování. Tréninková skupina absolvovala testy před výzkumem a po něm a během mezidobí (místo jedné hodiny tělesné výchovy v týdnu) podstoupila čtrnáctihodinový trénink na slackline. Zde se studenti intenzivně věnovali chůzi na slackline a doprovodným cvičením, potřebným pro chůzi na slackline. Předpoklad výzkumu byl, že studenti z tréninkové skupiny budou mít lepší výsledky koordinačních testů na...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv tréninku na slackline na posturální stabilizaci
Brožková, Martina ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název: Vliv tréninku na slackline na posturální stabilizaci Cíle práce: Cílem této práce bylo zjistit, zda trénink na slackline ovlivní posturální stabilizaci u vzorku zdravé, sportovně aktivní populace ve věku 21-26 let. Cílem bylo zjistit změny v posturální stabilizaci ihned po prvním 30 ti minutovém tréninku na slackline, dále po dlouhodobém trénování na slackline. Dalším cílem práce bylo zjistit, do jaké míry ovlivnilo samotné měření na Posturomedu posturální stabilizaci kontrolních probandů, kteří byli měřeni ve stejných časových intervalech, ale mezi jednotlivými měřeními na slackline netrénovali. Metoda měření: Studie se zúčastnily dvě skupiny probandů o celkovém množství n=16, kteří jsou vzorkem zdravé, sportovně aktivní, populace (8 mužů, 8 žen v rovnoměrném zastoupení ve skupinách). Probandi tréninkové skupiny po dobu 1 měsíce absolvovali 8 tréninků na slackline standardně natažené- široké 2,5 cm, dlouhé 11 m, natažené ve výšce 80 cm. Probandi kontrolní skupiny na slackline netrénovali, pouze podstoupili měření ve stejných časových intervalech. Každý se účastnil 3 měření (vždy o 3 pokusech): při zahájení výzkumu, bezprostředně po absolvování prvního tréninku (u kontrolní skupiny po 1 hodině) a po ukončení výzkumu (u kontrolní skupiny po 1 měsíci), vždy v dopoledních hodinách. K měření byl...
|
|
|
Vliv krátkodobého programu slackline na rychlost osvojování specifických dovedností a svalové síly hlezenního kloubu
Horáková, Petra ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Brtník, Tomáš (oponent)
Název: Vliv krátkodobého programu slackline na rychlost osvojování specifických dovedností a svalové síly hlezenního kloubu. Cíl: Cílem práce je posoudit krátkodobý program slackline na rychlost zvládnutí specifických dovedností rovnováhy a na sílu hlezenního kloubu. Metody: Výzkumný soubor tvořilo 20 jedinců, bez zkušenosti s chůzí na slackline, rozdělených na 3 skupiny. První tréninkovou skupinu tvořili 4 ženy a 2 muži (věk 24,5 ± 1,3 roku, tělesná hmotnost 63,7 ± 9 kg, výška 167,4 ± 8,3 cm), jejichž trénink na slackline obsahoval 2 tréninkové jednotky týdně po dobu 60 minut. Druhou tréninkovou skupinu tvořilo 5 žen a 3 muži (věk 24,6 ± 0,69 roku, tělesná hmotnost 70,05 ± 9,1 kg, výška 176,6 ± 7,7 cm), kteří trénovali na slackline jednou týdně po dobu 60 minut. Třetí kontrolní skupinu tvořilo 5 žen a 1 muž (věk 25,7 ± 3 roku, tělesná hmotnost 63,2 ± 7,4 kg, výška 168,7 ± 5 cm). Tréninkový program trval 8 týdnů. Úroveň dovedností byla měřena na začátku, v polovině a na konci tréninkového programu v místě "sweet spot" slackline. Dále byla měřena síla dorzální a plantární flexe hlezenního kloubu na izokinetickém dynamometru před začátkem a na konci tréninkového programu. Síla byla posuzována pomocí maximálního momentu síly při úhlové rychlosti 30ř. Výsledky: První skupina zvýšila dovednosti o 51,2%...
|
|
|
Posouzení vybraných parametrů stability a síly plantární a dorzální flexe u chodců na slackline
Šimková, Lenka ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Malý, Tomáš (oponent)
Téma: Posouzení vybraných parametrů stability a síly plantární a dorzální flexe u chodců na slackline. Cíle: Hlavním cílem této práce je posouzení vztahu úrovně stability a síly dorzální a plantární flexe u chodců na slackline. Metody: Soubor byl složen ze dvou skupin chodců na slackline (9 probandů) a kontrolní skupiny (9 probandů) pohybově aktivních jedinců - vyvážených podle věku, tělesné hmotnosti a výšky. Probandi podstoupili Flamingo test na tlakové desce a test síly dorzální a plantární flexe na izokinetickém dynamometru. Chodci na slackline podstoupili navíc škálu pohybových prvků na slackline. Úroveň stability byla posuzována pomocí dráhy bodu tlaku a provedení jednotlivých pohybových prvků na slackline, síla v hlezenním kloubu byla posuzována pomocí maximálního momentu síly v rychlostech 30ř a 120ř. Výsledky: Chodci na slackline dosahovali větší relativní síly při plantární flexi v úhlové rychlosti otáčení 30ř u obou končetin než kontrolní skupina (levá: 1,51 ± 0,31 vs. 1,20 ± 0,30 N.m.kg-1 , p < 0,05, η2 = 0,21; pravá: 1,55 ± 0,34 vs. 1,21 ± 0,34 N.m.kg-1 , p < 0,05, η2 = 0,22). V ostatních parametrech (posturální stabilita, izokinetická síla hlezna při úhlové rychlosti 120ř.s-1 a časový průběh síly) se výsledky mezi oběma skupinami významně nelišily. Závěr: Jedinci provozující chůzi na...
|
|
|
Slackline jako terapeutická možnost ovlivnění posturální stability
Komárková, Klára ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Mariana (oponent)
Cíl práce: Shrnout poznatky o mechanismech řízení posturální kontroly, balančním tréninku a možnostech testování posturálních schopností zejména pomocí stabilometrických plošin. Experimetální část ověřuje, zda trénink na slackline ovlivní výsledky vyšetření na stabilometrické plošině a budou zaznamenány rozdíly v kvantitativních parametrech stability ve skupině trénujících a kontrolní skupině netrénujících jedinců. Hypotéza: Specifický trénink využívající slackline bude mít pozitivní vliv na zlepšení stability ve vybraných testech stabilometrického vyšetření u trénovaných osob. Metodika: Po 4 týdenním tréninku s intenzitou 2 tréninky týdně jsme u testované skupiny (10 osob) a kontrolní skupiny (10 osob) testovali posturální kontrolu ve vybraných testech stability. Pro měření jsme použili stabilometrickou plošinu. Získaná data byla statisticky zpracována. Výsledky: Mesíční trénink na slackline zlepšil posturální stabilitu, což bylo prokázáno v některých parametrech stabilometrického vyšetření. Statistická analýza ukázala, že výsledky jsou těsně pod hranicí statistické významnosti (p > 0.05). Závěr: Získané výsledky dokazují, že trénink na slackline zlepšuje posturální stabilitu u zdravých jedinců. V námi vyšetřené skupině byly na hranici statistické významnosti.
|
host ::
RSS.